Tento seriál se věnuje routingu, tedy směrování v počítačových sítích. Jednotlivé popisy jsou obecně platné, ale zde jsou uváděny se zaměřením na produkty firmy Cisco a s popisem konfigurace v Cisco IOSu. Tento první díl probírá základní rozdělení routovacích protokolů a popis kategorií. Popisuje základní termíny a ukazuje obecné konfigurační příkazy IOSu. Dále se věnuje Policy Based Routingu, sumarizaci adres, filtrování a redistribuci cest.

Asi každý správce MS domény využívá Group Policy. Myslím, že se jedná o výbornou vlastnost, i když její vznik se již datuje řadu let nazpátek. Nedávno, s příchodem Windows Server 2008, rozšířil MS Group Policy o další možnosti a vlastnosti zvané Group Policy Preferences. Stručný popis těchto novinek přináší tento článek. Poznámka na okraj, od té doby co znám Group Policy, je používám i lokálně na domácím PC. Je to jednodušší než nastavovat různé vlastnosti třeba přes registry.

Multicast je metoda efektivní komunikace jednoho odesílatele více příjemcům. Příkladem může být internetové rádio (a přirovnání běžné rádio), kdy je jeden zdroj a mnoho příjemců, kteří přijímají stejná data ve stejnou chvíli. V praxi se to často řeší tak, že se vytvoří jednotlivá spojení pro každého příjemce. Takže je značně zatěžován server a část síťové infrastruktury je zbytečně přetížená přenosem duplicitních dat. Pomocí multicastu doručujeme informaci současně skupině příjemců co nejefektivnějším způsobem, aby zpráva přes každý síťový uzel cestovala pouze jednou, kopie se vytváří pouze, když se cesty k příjemcům rozdělují. V článku je vysvětlen obecný princip multicastu a dále se věnuje skupinovému protokolu IGMP (Internet Group Management Protocol) a směrovacímu protokolu PIM (Protocol Independent Multicast) ve všech jeho variantách.

Internet Protocol (IP) se používá pro datovou komunikaci v přepínaných počítačových sítích, které používají TCP/IP. Jedná se o nejrozšířenější protokol na internetu i v LAN. První hlavní verze se dnes označuje jako IPv4 a stále se jedná o majoritně používanou verzi. Její hlavní nevýhodou je, že adresy jsou velké 32 bitů. Proto vznikla nová verze IPv6, která přináší řadu výhod, ale hlavní rozdíl je, že adresy jsou velké 128 bitů. IPv6 se dnes již celosvětově nasazuje.

Poslední díl seriálu o Quality of Service se věnuje jednoduchým praktickým příkladům. Pro toho, kdo přečetl předchozí díly, ukazuje komplexnější konfigurace. Ale je také vhodný pro ty, kteří předchozí články nečetli. Podle mého názoru můžeme konfigurovat různé vlastnosti, aniž bychom znali princip, jakým dojde k jejich provedení. Největší zaměření je na různé možnosti omezování rychlosti (propustnosti) portu.

Když jsem přecházel na IP telefonii, tak jsem očekával, že díky tomu, že je vše digitální a zpracovávané počítačem, získám velké množství nových funkcí, dohledu a jednoduchosti oproti digitální telefonní ústředně. Byl jsem ale velmi zklamán, protože řada věcí sice existuje, ale jako doplňková placená služba. Jednou z věcí, s kterou jsem automaticky počítal, je historie telefonních hovorů a různé reporty. Skoro jsem si myslel, že to je další věc, která v základu CUCM není, ale naštěstí se mi podařilo nalézt CAR, který splnil moje základní požadavky.

Konfigurace, které byly popsány v předchozích dílech, byly primárně určeny pro routery, i když se dají (občas v nějaké omezenější formě) použít i na switchích. V tomto díle se budu věnovat speciálním příkazům a konfiguracím určeným pro switche. Z principu činnosti, kdy switch často připojuje koncové klienty, je na něm třeba řešit jiné operace než na routeru.

V této časti se budeme věnovat oblasti správy zahlcení - Congestion Management. K tomu se využívají různé fronty (queues). V praxi jde o to, že můžeme vymezit určité pásmo pro nějako komunikaci, tedy garantovat šířku pásma. A případně ještě zajistit expresní odbavení (tedy nízkou latenci) - prioritizovat provoz. V druhé části se pouze lehce zmíním o podobné oblasti, zabránění zahlcení - Congestion Avoidance, které se řeší inteligentním zahazováním.

V minulém díle jsme řešili rozřazení provozu do tříd. Zároveň jsme si popsali Modular QoS CLI, které slouží ke konfiguraci většiny QoS vlastností na Cisco IOSu. Stručně byly zmíněny i příkazy pro vlastnosti, které se budou řešit v tomto článku. Jedná se o správu šířky pásma - Traffic Rate Management, tedy nastavení maximální rychlosti, kterou může určitý provoz (například uživatel) spotřebovat. Využijeme k tomu metodu policingu (rate limiting) a shapingu.

Tato část článků o Quality of Service se zaměřením na Cisco se věnuje první činnosti, kterou při aplikaci QoSu musíme provést. Jedná se o prozkoumání provozu a jeho rozdělení do tříd - classification a následně označení jednotlivých paketů touto třídou - marking.