Tento článek pouze shrnuje základní informace o nejběžnějších typech útoků na switche. Informace, které přináší, nalezneme na mnoha místech, zde je uvádím kvůli úplnosti. Popsány jsou útoky MAC flooding, ARP spoofing, VLAN hopping a zmíněny jsou metody, jak se jim bránit na Cisco switchích. Také je rozebrána metoda obrany zvaná Dynamic ARP Inspection.

V předchozích dílech seriálu o routování (hlavně z pohledu Cisco prvků) jsem stručně sepsal vlastnosti hlavních směrovacích protokolů. V tomto posledním díle se pokouším o stručné tabulkové porovnání hlavních vlastností. Není to určeno k rozhodování při výběru vhodného routovacího protokolu, ale spíše pro přehled potřebný na Cisco test.

Pátý díl o routování se zaměřením na konfigurace Cisco zařízení se věnuje routovacímu protokolu, který je určený pro routování mezi AS a používá se pro celý internet, jedná se o Border Gateway Protocol (BGP).

Čtvrtý díl o routování se zaměřením na konfigurace Cisco zařízení se věnuje konkurenčnímu protokolu k OSPF, standardizovanému Intermediate System to Intermediate System (IS-IS).

V druhé části popisu základních termínů a funkcí počítačových sítí se stručně věnuji síťovým topologiím. Síťová topologie popisuje uspořádání síťových prvků, ať už fyzické nebo logické. Základní topologie používané v lokálních sítích (LAN) jsou sběrnice, hvězda a kruh.

Třetí díl o routování se zaměřením na konfigurace Cisco zařízení se věnuje asi nejrozšířenějšímu standardizovanému protokolu pro routování uvnitř AS, tedy Open Shortest Path First (OSPF).

Druhý díl o routování, se zaměřením na konfigurace Cisco zařízení, se věnuje proprietálnímu protokolu firmy Cisco Enhanced Interior Gateway Routing Protocol (EIGRP).

Tento seriál se věnuje routingu, tedy směrování v počítačových sítích. Jednotlivé popisy jsou obecně platné, ale zde jsou uváděny se zaměřením na produkty firmy Cisco a s popisem konfigurace v Cisco IOSu. Tento první díl probírá základní rozdělení routovacích protokolů a popis kategorií. Popisuje základní termíny a ukazuje obecné konfigurační příkazy IOSu. Dále se věnuje Policy Based Routingu, sumarizaci adres, filtrování a redistribuci cest.

Multicast je metoda efektivní komunikace jednoho odesílatele více příjemcům. Příkladem může být internetové rádio (a přirovnání běžné rádio), kdy je jeden zdroj a mnoho příjemců, kteří přijímají stejná data ve stejnou chvíli. V praxi se to často řeší tak, že se vytvoří jednotlivá spojení pro každého příjemce. Takže je značně zatěžován server a část síťové infrastruktury je zbytečně přetížená přenosem duplicitních dat. Pomocí multicastu doručujeme informaci současně skupině příjemců co nejefektivnějším způsobem, aby zpráva přes každý síťový uzel cestovala pouze jednou, kopie se vytváří pouze, když se cesty k příjemcům rozdělují. V článku je vysvětlen obecný princip multicastu a dále se věnuje skupinovému protokolu IGMP (Internet Group Management Protocol) a směrovacímu protokolu PIM (Protocol Independent Multicast) ve všech jeho variantách.

Internet Protocol (IP) se používá pro datovou komunikaci v přepínaných počítačových sítích, které používají TCP/IP. Jedná se o nejrozšířenější protokol na internetu i v LAN. První hlavní verze se dnes označuje jako IPv4 a stále se jedná o majoritně používanou verzi. Její hlavní nevýhodou je, že adresy jsou velké 32 bitů. Proto vznikla nová verze IPv6, která přináší řadu výhod, ale hlavní rozdíl je, že adresy jsou velké 128 bitů. IPv6 se dnes již celosvětově nasazuje.