Dostal se mi do ruky telefon Nokia E65, který je hezký na pohled, ale jeho obsluha mě připadá značně komplikovaná. Jeho jednou velkou výhodou je, že se jedná o jeden z několika málo telefonů, pro které vytvořily firmy Nokia a Cisco SCCP (Skinny Client Control Protocol, čti Skinny) ovladač. Ten umožňuje použít tento telefon jako plnohodnotný klient pro IP telefonii (při použití Cisco Unified CallManageru, dnes Cisco Unified Communications Manageru). Nejprve je však třeba nakonfigurovat připojení k WiFi (jinak řečeno připojení do WLAN). A nad konfigurací trošku pokročilejšího nastavení WiFi jsem strávil řadu hodin. V návodu toho člověk mnoho nenalezne a na webu také ne. Takže zde je příklad nastavení, který by vás mohl vést, i když budete mít řadu hodnot odlišných.

Když jste narazili na tento článek, tak asi víte, co to CCNA je. Přesto se v úvodu věnuji krátkému popisu této certifikace. Dále popisuji moje zkušenosti s testem pro tuto certifikaci. A v poslední části zmiňuji materiály, které jsou vhodné pro přípravu na zkoušku. Nenaleznete zde žádný jednoduchý návod jak zkoušku složit. Ale, jak doufám, materiály, které vám se zkouškou mohou pomoci.

Tento článek uzavírá sérii o počítačových sítích. Některé díly seriálu se věnovaly věcem jednoduchým a obecně známým, jiné něčemu složitějšímu. Nesnažil jsem se jít v popisu do úplných detailů, ale naopak přinést globální pohled na danou problematiku, a pokud někdo potřebuje detailnější popis, tak již jednoduše najde podle klíčových slov potřebné materiály na internetu. Tento článek shrnuje odkazy na předchozí díly a jednoduše popisuje vazby a návaznosti jednotlivých kapitol.

Zatím poslední dvanáctá část seriálu o počítačových sítích se stručně věnuje protokolu ARP. Jedná se o důležitý protokol, který slouží k nalezení MAC adresy stanice, která má určitou IP adresu. Protože MAC adresy potřebujeme při každé komunikaci, tak se ARP využívá velice často.

V jedenácté části seriálu o počítačových sítích se věnuji routingu, tedy směrování v sítích. Je zde stručný popis, vysvětlení termínů a pak jsou velmi stručně popsány některé běžnější routovací metody (RIP, IGRP, EIGRP a OSPF) včetně dělení těchto metod. U metod je ukázka základní konfigurace na Ciscu. Článek není zdaleka vyčerpávající a popis je často bodový. V závěru je zmíněno routování na Windows.

V desáté části série o počítačových sítích se věnuji způsobům, jakými se doručují (a adresují) data (rámce) na síti. Beru v potaz ethernet (a tedy rámec a fyzické adresování) a TCP/IP (paket a logické adresování). V praxi se jedná buď o přímé doručení, nebo o doručení nepřímé. Vše také záleží na použitých aktivních (pasivních) prvcích, takže popisuji tři běžné příklady (sdílené médium, switch, router). V druhé části článku je stručný popis aktivních síťových prvků a principů jejich funkce.

Tento článek pouze stručně popisuje adresářové služby, hlavně se zaměřením na Active Directory, a dále protokol pro komunikaci s adresářovými službami LDAP. V praxi se často zaměňují termíny adresář, adresářová služba a LDAP a článek vysvětluje vzájemné vazby mezi nimi. Jedná se o teoretický úvod k praktickému použití LDAPu v PHP.

Devátá část seriálu o počítačových sítích je opět stručná a krátká. Je zde krátce popsán způsob, jakým TCP protokol navazuje a ukončuje spojení.

Sedmá část seriálu o počítačových sítích je již více zajímavá a přináší praktické informace. Na začátku je popis základních termínů pro sítě a podsítě, IP adresy a masky. Dále se probírají různé síťové třídy a způsoby zápisu subnetů. Druhá část se věnuje praktickým výpočtům síťových rozsahů, masek sítí, počtu hostů a subnetů.

Tento článek přímo navazuje na předchozí díl, kde byl popsán obecně STP protokol a konfigurace PVSTP. V tomto díle je mnohem stručnější popis, hlavně zaměřený na konfiguraci, dvou novějších verzí STP, tedy RSTP a MSTP. Popisuje také moje praktické zkušenosti s přechodem na RSTP. A je zde malá zmínka o Flex Link.