Stručný průběh instalace
Následují obrázky z průběhu instalace Publisheru CUCM 8.6, která je velmi podobná instalaci Subscriberu CUCM 8.6 instalace Subscriberu. Po nainstalování funguje systém s Demo licencí. Instalace trvá dlouho, v řádu hodin. Stručný průběh:
- pro instalaci potřebujeme nastartovat z bootovacího ISO třeba
Bootable_UCSInstall_UCOS_8.6.2.20000-2.sgn.iso(buď jej vypálíme na DVD nebo jinak namapujeme k serveru) - nejprve můžeme spustit kontrolu média
- volíme, jestli chceme hned po instalaci spustit nějaký patch
- projdeme konfiguračního průvodce, kde zadáme údaje o serveru
- začne předinstalační příprava, která obsahuje formátování disku
- pak probíhá instalace Red Hat Linuxu, CUCM, DB, služeb
Údaje zadávané v průvodci při instalaci
Hlavní údaje, které musíme zadat při instalaci:
- časová zóna
- Host Name, IP adresa, maska a brána
- DNS a doména
- Platform Administrator jméno a heslo
- údaje, které tvoří Subject certifikátu
- zda jde o první node clusteru
- NTP server
- System Security password
- SMTP server
- Application User jméno a heslo
Pokud používáme virtuální server, tak se většina těchto údajů používá pro vytvoření licenční MAC.
Účty na CUCM
Při instalaci zadáváme (definujeme) několik účtů a hesel, pro shrnutí jejich účel (podrobnější popis v Users and Authentication for Cisco UC):
- Application user name and password - aplikační správce, někde se označuje také jako UI administrator, slouží k přihlášení do Cisco Unified CM Administration, Cisco Unified Serviceability, Cisco Unified Reporting a Real Time Monitoring Tool
- Administrator Account user name and password - systémový správce, označuje se také jako Platform Admin, slouží k přihlášení do Cisco Unified OS Administration, Disaster Recovery System a Command Line Interface (CLI), pozor u tohoto účtu záleží na velikosti písmen ve jméně (je Case Sensitive) a po instalaci nelze změnit
- Security password - používá se pro autorizaci komunikace mezi členy clusteru, na všech musí být stejné
Obrázky z průběhu instalace
Bootovací vs. upgradovací ISO
Dodatečně mi jeden člověk poradil velmi zajímavou věc. Žil jsem v představě, že ISO obrazy, které jsou určeny pro instalaci, jsou bootovací a název souboru začíná slovem Bootable_, jsou obsahově odlišné od upgradovacích ISO. Ale prakticky je prý jediný rozdíl, že instalační ISO obsahuje boot sektor. Přitom upgradovací ISO můžeme stahovat z Cisco Downloads, ale instalační ne, takže přibývají komplikace.
Přidání boot sektoru k upgradovacímu disku není velký problém a potřebný boot file se nachází přímo v každém obrazu v souboru \isolinux\isolinux.bin. Přidání je možné provést pomocí programu UltraISO. Popis v článku Make a non-bootable ISO image bootable.
Pozn.: Pokud používáme ISO pro upgrade, tak v názvu nesmí být Bootable_, jinak jej systém nenalezne.
Zatím zde nejsou žádné komentáře.