Instant Messaging (IM)

Instant Messaging (IM) je forma komunikace v reálném čase. Primárně se jedná o textovou komunikaci mezi dvěmi osobami v počítačové síti. V dnešní době je však rozšiřována o přenos souborů, hlasu i obrazu a často můžeme komunikovat s více osobami najednou. Jedná se o efektivní metodu spolupráce, která má řadu výhod oproti obdobným metodám, jako je email nebo chat. Plně odpovídá heslu dnešní doby, kterým je "komunikace a spolupráce". IM systémů existuje celá řada, příkladem je ICQ, MS Messanger, Skype, AIM, Google Talk či Jabber.

   

Pro funkci IM potřebujeme účet v daném systému, klientský software, který zajistí připojení do sítě (může se jednat i o webového klienta) a komunikační infrastrukturu (servery a propojení). Princip je takový, že zasíláme textové zprávy, které druhá strana okamžitě obdrží, a může hned reagovat odpovědí. Jednoduše by se dal princip IM přirovnat k SMS zprávám v GSM síti.

Dobrou vlastností většiny IM je tzv. presence, tedy informace o stavu přítomnosti a připravenosti k hovoru. Tento stav se nastavuje buď automaticky (pokud nějakou dobu nepracujeme na počítači) nebo ručně (např. nerušit).

Výhodou oproti emailu je, že můžeme vést víceméně online efektivní komunikaci, na což email není navržen. IM je optimalizován na zasílání krátkých zpráv, pomocí kterých vedeme konverzaci. Většinou si také můžeme ukládat historii.

Výhodou oproti chatu je, že máme seznam našich kontaktů a můžeme kdykoliv psát jednomu nebo více z nich. Ve většině systémů můžeme psát zprávy i kontaktu, který není připojen.

Někdo by si mohl myslet, že je jednodušší použít telefon, ale jak ukazuje praxe, tak to není vždy pravda. Výhody oproti telefonu jsou například, že na zprávy, které obdržíme pomocí IM, můžeme odpovědět ihned, ale také později, až budeme mít čas. Můžeme jednoduše vést několik hovorů najednou. Navíc dnešní rozšíření IM dovolují zasílat soubory (třeba obrázky), přejít do hlasového nebo video hovoru. Jednoduše také můžeme zasílat odkazy a obdobné věci, které se po telefonu těžko sdělují.

IM Jabber a protokol XMPP

Jedním z IM systémů je Jabber Instant Messaging and Presence technology (krátce Jabber). Jabber je založen na protokolu Extensible Messaging and Presence Protocol (XMPP), což je otevřený standardizovaný protokol založený na XML. XMPP je již od základu plánovaný pro rozšiřování (o funkce jako je VoIP apod.). Základ XMPP je specifikován v RFC 3920 a RFC 3921, ale řada vlastností je popsána v dalších RFC. IETF (Internet Engineering Task Force) vytvořilo několik pracovních skupin, které se věnují XMPP. Význačná je XMPP Standards Foundation jejímiž hlavními sponzory jsou Google, Hewlet Packard a Jabber inc.

Díky tomu, že se jedná o otevřený standard, může kdokoliv vytvářet aplikace, které využívají XMPP. Situace je tedy obdobná jako v případě emailu a protokolu SMTP. Navíc princip funkce i použití je obdobné jako u elektronické pošty. Tyto výhody vedou k tomu, že Jabber je dnes (podle některých studií) nejpoužívanější IM systém. Navíc je asi jediný založený na standardizovaném protokolu.

Jabber pracuje na trochu jiném principu než běžné veřejné IM systémy, které mají většinou proprietální protokol a centrální servery, ke kterým se všichni připojují. Základní princip Jabberu je obdobný jako u emailu. Máme řadu serverů (například každá firma má svůj vlastní) a při komunikaci se kontaktuje server, na kterém je cílový učet.

Výhodou Jabberu je jeho univerzálnost a otevřenost. Můžeme jej jednoduše používat pro soukromé účely jako jiné IM systémy (a nahradit například ICQ). Najdeme nějakého veřejného poskytovatele (server), kde si zřídíme (zdarma) účet. Ale stejně dobře můžeme Jabber nasadit ve firemním prostředí a vybudovat tak komunikační infrastrukturu, která může být uzavřená nebo připojená do veřejné sítě (a komunikovat s ostatními účty v Jabberu).

Pozn.: Samozřejmě dnes existují i jiné IM systémy určené pro komerční nasazení, například od firem Microsoft, Lotus či IBM.

Podrobněji o fungování Jabberu

Jak jsem již řekl, princip komunikace v Jabberu je obdobný jako u elektronické pošty. Důležitým termínem je Jabber ID (JID), jednoznačný identifikátor v síti Jabber. Vypadá obdobně jako emailová adresa a má i podobnou funkci. Skládá se ze tří částí jméno@server/zdroj, ale většinou se používá pouze jméno@server. Příkladem může být bouska@gmail.com. Jednotlivé části znamenají:

• jméno - přezdívka nebo jméno uživatele, unikátní na daném serveru.
• server - jméno serveru (domény), kde má uživatel vedený účet nebo transport. Jinak řečeno adresa, kam je směrována komunikace server - server.
• zdroj - rozlišuje jednotlivá připojení k serveru. K jednomu účtu můžeme být (například) připojeni z několika klientů najednou.

Celý systém je založen na distribuovaných serverech po internetu, ke kterým jsou připojeni klienti, a které mezi sebou komunikují. Ale je možno použít i pouze jeden server uvnitř organizace a komunikovat pouze v rámci této organizace. Výhodou je, že výpadek serveru ovlivní pouze uživatele, kteří mají účet na tomto serveru. Oproti tomu v případě centrálních serverů, kde výpadek ovlivní celou část klientů.

Jak probíhá komunikace, když chci zaslat zprávu jednomu příjemci:

• klient se přihlásí k serveru, kde se ověří
• pokud pošlu zprávu, tak ji můj klient zašle na můj server
• ten provede směrování
• spojí se s cílovým serverem (pokud není cílový on sám), dle adresy serveru v JID
• odešle zprávu na cílový server
• cílový server předá zprávu klientovi (ve chvíli, kdy bude přihlášen)

Organizace mají svůj vlastní server, kde mohou nastavit požadované politiky a bezpečnost pro komunikaci klientů v rámci tohoto serveru. Dále existují veřejné servery, kde je možno si vytvořit účet. Příkladem je Google Talk, který využívá XMPP a je tedy kompatibilní jak s klienty, tak s celou sítí, i když přináší některá vlastní rozšíření. V Čechách jsou veřejné servery například jabber.cz či jabbim.cz.

Připojení k serveru

Myslím, že může být trochu matoucí, že je možno mít dvě adresy serveru. A to adresu (a k ní FQDN), na které mezi sebou komunikují servery, to je adresa obsažená v JID. A pak adresu, přes kterou připojujeme klienta.

Aby naše JID pěkně vypadalo, tak je dobré, aby adresa serveru byla naše doména. Stejně to bývá v případě emailové adresy. Je pak také pěkné, když máme stejný email jako JID. V DNS můžeme mít speciální záznam, mail exchanger (MX), který ukazuje na poštovní server. Ale jinak pouze jednu adresu pro doménu. Tuto adresu většinou používáme pro webový server a další služby. Standardní Jabber port sice můžeme přesměrovat na firewallu na jinou IP, ale pokud chceme použít např. port 443, tak je většinou obsazený. Proto je na klientech možno zadat jinou adresu a port pro připojení na Jabber server.

Příkladem může být JID bouska@gmail.com. Když někdo posílá zprávu na toto JID, tak se jeho server připojí na adresu gmail.com a standardní port. Ale když nastavuji klienta, tak jako adresu serveru používám talk.google.com.

Doplněno 24.7. 2007 díky Pavlixovi:

Pro Jabber existuje několik typů Service Location (SRV) záznamů. SRV záznam umožňuje identifikovat nějakou službu pro danou doménu, takže nemusíme znát její adresu ani port. Také v případě, kdy se změní adresa služby, tak nemusíme měnit žádné nastavení v klientovi. SRV záznam je jakýsi odkaz, který pro určité jméno (definované jméno služby) vrací, kde běží a několik dalších hodnot, jako prioritu a váhu (pro load-balancing). Důležité je, že jako cíl (hostitele, kde běží služba) musíme zadat FQDN a ne IP adresu. Musíme tedy mít adresu a záznam v DNS (jak je popsáno výše), ale pro uživatele se celá situace zjednodušuje. Pro XMPP protokol máme SRV jména _xmpp-client a _xmpp-server, oboje pod protokolem TCP.

Používané porty

Portů, které se používají v Jabberu je celá řada. Většinu si můžeme nastavit dle vlastních potřeb. Nejdůležitější porty, a jejich hodnoty, pro komunikaci:

• server - server [5269] - pokud máme vlastní server a chceme, aby naše síť byla propojena s celým okolním světem, musíme povolit tento port (na serveru a FW), který nemůžeme modifikovat. Pokud někdo z venku chce kontaktovat naše klienty, tak se jeho server spojuje s naším přes tento port.
• klient - server [5222] - standardní port pro komunikaci klientů se serverem, komunikace může být šifrovaná i nešifrovaná, port můžeme změnit dle potřeby, třeba na 80 či 443. Pokud se připojujeme na veřejný server, je toto většinou běžná hodnota.
• klient - server [5223] - stará nestandardní metoda pro připojení klientů na server, zvaná old SSL method, je šifrovaná, ale nedoporučuje se používat

Dle serveru se může používat řada dalších portů. Například proxy pro přenos souborů, když se tyto přenáší přes server (třeba kvůli NATu), přístup na administrační rozhranní serveru, http binding je speciální metoda pro přístup přes http(s) protokol, STUN služba pro zajištění komunikace mezi stranami za NATem (pokud nejde přímo).

Výhody Jabberu oproti ICQ

Myslím, že výhody pro firemní nasazení, jsem popsal dostatečně a jsou jasné. Jiná situace je, proč by měl člověk, který již delší dobu používá ICQ (nebo podobný IM) pro osobní potřebu, přejít na Jabber. Na internetu, a hlavně českém, nalezneme na toto téma řadu článků a diskuzí, kde se účastníci předhánějí ve vyzdvihování Jabberu a zatracování všeho ostatního. Já osobně řadu běžně uváděných důvodů nepovažuji za výhodu, a kdybych neměl problémy popsané níže, tak bych od ICQ neodcházel. Používám jej již více než 10 let a mám desítky kontaktů, které budu těžko přesvědčovat, aby přešli na Jabber.

Hlavní problémy ICQ

• licenční smlouva, mimo jiné obsahuje
  • zákaz použití alternativního klienta
  • zákaz využití pro komerční účely
  • na cokoliv, co napíšete či pošlete přes ICQ, získává autorská práva firma ICQ
• časté výpadky nebo problémy na serveru
• občas se ICQ klient "zasekne" a vytíží procesor na 100%

Problém Skypu

U Skypu je zase problém, na mnoha místech popsaný, že jejich klient zasílá informace z počítače bez vašeho vědomí a neexistuje alternativní klient.

Obecně uváděné výhody Jabberu oproti ICQ a ostatním

• decentralizovaný systém
• existuje řada nezávislých poskytovatelů (nejsem vázán na jednoho jako u ICQ)
• používá se kódování UTF-8, takže by neměl být problém s češtinou
• dobře zapamatovatelný identifikátor
• autorizace pro zjištění vaší presence (statusu)
• komunikace je (či může být) šifrována
• můžete provozovat vlastní server
• existuje řada klientů a serverů
• nejedná se o komerční aktivitu (i když existují komerční řešení), nevyžaduje se reklama
• díky rozšiřitelnosti se dají doplňovat nové funkce

Transporty

Samozřejmě, když někdo používal delší dobu třeba ICQ a rozhodne se přejít na Jabber, tak nechce ztratit kontakty, které měl v ICQ. Sice, když se již rozhodnu přejít (asi z některých důvodů popsaných výše), tak by bylo lepší ICQ úplně zrušit, ale nejde to hned. Pro současné používání Jabberu a dalších IM máme dvě možnosti:

• multiklient - máme jednoho klienta, který se umí připojit do několika sítí najednou. Příkladem je Miranda či Pidgin. U ICQ však porušujeme licenční ujednání.
• transport - na serveru můžeme mít třeba ICQ transport, což je jakási brána do jiné sítě. Klient se připojuje k našemu serveru přes Jabber a ten teprve zprostředkovává komunikaci do jiné sítě. Myslím, že zde je opět problém s ICQ licencí. Navíc jsem neviděl transport, který by fungoval stejně dobře jako samostatný ICQ klient.

Transporty jsou však mnohem univerzálnější. Jsou to určitá rozšíření serveru, která umožňují komunikaci s nějakým jiným systémem. Existují například transporty pro informace o počasí či posílání SMS.

Nasazení IM ve firemním prostředí

V dnešní době je používání nějakého Instant Messagingu velice oblíbené a běžné. Některé firmy zabraňují používání IM v zaměstnání, ale řada jiných jej naopak využívá pro pracovní účely. Běžné veřejné systémy pro IM (jako je MS Messenger či ICQ), mají pro použití v korporátním prostředí řadu nevýhod. Například: data, často důvěrná, jsou nešifrována a na cizím serveru, nemůžeme globálně spravovat uživatele a klienty, licenční ujednání k veřejným systémům.

Výhodou veřejných systémů je právě to, že jsou zaměřeny na soukromé použití. Není problém si vytvořit účet. Účet máme stále a přístupný odkudkoliv. Je to obdoba veřejných emailů.

Že má IM nezanedbatelný význam pro firemní komunikaci je patrné nejen z toho, že na světě jsou desítky milionů uživatelů, ale že i velké firmy jako Cisco integrují IM do svých systémů pro komunikaci. IM je často efektivnější nežli použití emailu či telefonu. Velice užitečná je například funkce presence, tedy informace o stavu uživatele (přítomen, nepřijímá zprávy, apod.).

Pro nasazení ve firmě tedy můžeme uvažovat o nějakém specializovaném komerčním systému pro IM, který je většinou nazývaný jako systém pro komunikaci a spolupráci. Příkladem je například Microsoft Office Live Communications Server. V poslední době přichází i Microsoft se sjednocenými komunikacemi, pěkný popis je v článku Microsoft Unified Communications.

Druhou možností, je již zmiňovaná firma Cisco (a nejen ona) a její sjednocený komunikační systém, jehož základem je IP telefonie, ale obsahuje také IM, jedná se o Cisco Unified Communications.

A třetí možnost je využití Jabberu. Můžeme získat kvalitní a funkční server zdarma pod licencí GNU GPL nebo si zaplatit komerční verzi s rozšířenými funkcemi a podporou. Výhodou je, že pokud chceme systém vybudovat otevřený, tak u Jabberu není problém, abychom komunikovali se všemi, co používají Jabber (případně i jiné sítě).

Odkazy

• XMPP Standards Foundation
• Jabber Software Foundation
• Český Jabber
• Český XMPP/Jabber rozcestník
• e ICQ