Od Exchange 2013 máme modernizované veřejné složky (Modern Public Folders), které se ukládají do speciálních schránek uvnitř standardní Mailbox Database. Stručně si popíšeme vlastnosti těchto veřejných složek a dále se budeme věnovat migraci Legacy Public Folders ze starého serveru 2010 na nový.

Když provádíme migraci Exchange serveru ze starší verze, tak jeden ze zásadních kroků je přesun (či migrace) poštovních schránek z původního serveru na nový. Musíme mít zprovozněny služby na původním i novém Exchange serveru, které jsou členy stejné organizace. Pak můžeme provést přesun skupiny schránek do databáze na novém serveru.

Pokud provádíme migraci z Exchange 2010 na Exchange 2016 a využíváme veřejné složky (Public Folders - PF), tak musíme před přesunem prvních schránek nastavit koexistenci veřejných složek. Jinak nebudou složky dostupné pro přesunuté uživatele.

Článek je aktualizován pro Exchange 2016! Myslím, že Exchange serveru chybí jedna zásadní věc, a to jsou různé statistiky o provozu. U konkurenčních produktů je běžné zobrazení řady informací, které Exchange přímo neobsahuje. Například hodinové, denní, týdenní a měsíční statistiky o odeslaných a přijatých emailech, jak interně tak z internetu. Statistiky pro různé konektory. Údaje o nedoručitelnosti, nejčastější příjemci a odesílatelé, populární domény. A když už mluvíme o různých informacích, tak by také mohl Exchange přehledně informovat o svém zdraví. Tento článek je malým navedením, jak některé informace získat.

V praxi často potřebujeme potvrdit, že byla nějaká zpráva doručena, případně hledat problémy, proč doručena nebyla. Minule jsme nastavili logování Protocol Logging a Message Tracking. Nyní se podíváme, jak tyto logy využít pro sledování doručení zpráv a Troubleshooting. Bohužel již nemáme k dispozici nástroj Tracking Log Explorer, takže musíme využít Exchange Management Shell.

V posledních letech se vymýšlí způsoby, jak řešit přihlašování do informačních systémů, protože jich užíváme stále větší množství. Převládající jsou přesto stále hesla. Ta mají řadu nevýhod, jako jednoduché heslo je možno rychle prolomit, složité heslo se hůře pamatuje. Pokud do všech systémů použijeme stejné heslo, tak pokud jej útočník získá, tak nám může kompromitovat mnoho systémů najednou. Takže je třeba používat pro každý systém/účet jiné heslo a hesla dostatečně složitá. Ta si většinou nedokážeme pamatovat, takže do hry přichází nějaký správce hesel nebo honosněji systém na správu přístupových (přihlašovacích) údajů. V první polovině článku probereme obecné věci, v druhé si popíšeme jednu speciální aplikaci.

Pošta mezi servery v organizaci, ale také externě v rámci internetu a dalšími organizacemi, se přenáší pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol). Přenos a směrování pošty se označuje jako Mail Flow (tok pošty). Exchange pro něj využívá Transport Pipeline, což je kolekce služeb, spojení, komponent a front. Objekty, které musíme nakonfigurovat, aby se nám přenášela pošta, jsou primárně Receive Connectors a Send Connectors.

Na Exchange Server 2016 je služba přístupu klientů (Client Access services) součástí Mailbox serveru (nejde již o samostatnou roli). Poskytuje služby ověřování a proxy pro interní i externí klientská připojení. Klient se může připojit k libovolnému Mailbox serveru a je zajištěn prostup požadavku (proxy) na server, kde je aktivní databáze pro jeho schránku. V některých případech může provést přesměrování (redirect) na jiný server. Přístup je možný různými způsoby a protokoly, například z Outlooku, mobilního zařízení či webového prohlížeče.

Elektronická pošta je již dlouho pro firmy důležitým komunikačním kanálem. Proto potřebujeme zajistit vysokou dostupnost této služby. Řešením je nasadit více serverů a řešit jejich zástupnost, tedy vlastně vytvořit cluster. K tomu nám pomáhá technologie Database Availability Group, která se objevila s Exchange 2010. Tato technologie vytváří pasivní kopie databáze schránek, replikuje jejich obsah a umožňuje přepnout aktivitu na kopii.

Je jedno, zda provádíme nové nasazení Exchange serveru nebo migraci ze starší verze, vždy provádíme čistou instalaci nového serveru. Musíme splnit nějaké předpoklady a požadavky. Vlastní instalace je pak jednoduchá pomocí průvodce. Ve verzi Exchange 2016 se vše opět zjednodušilo, protože máme pouze dvě role (a ta druhá je Edge server), takže instalace je dost jednotná.

Sedmá část seriálu o počítačových sítích je již více zajímavá a přináší praktické informace. Na začátku je popis základních termínů pro sítě a podsítě, IP adresy a masky. Dále se probírají různé síťové třídy a způsoby zápisu subnetů. Druhá část se věnuje praktickým výpočtům síťových rozsahů, masek sítí, počtu hostů a subnetů.