Tento článek je úvodním dílem série, kde si popíšeme, co je to Lync, co umí, co potřebujeme k jeho provozování, jak jej nainstalovat a nakonfigurovat hlavní vlastnosti. O Lyncu toho na internetu nalezneme hodně, jenom na Microsoftu je ohromné množství informací. Bohužel většina dokumentů je opravdu rozsáhlých a to může odradit řadu lidí od jejich studování. Nutno podotknout, že Lync není aplikace, kterou bychom nainstalovali způsobem Next, Next, Finish. I když jsou k dispozici pěkné nástroje pro instalaci Lync Server Planning Tool a Lync Server Topology Builder, tak musíme rozumět tomu, co chceme implementovat. Takže zde se na celou problematiku podíváme trochu jinak.

Vítejte u druhé části seriálu o Microsoft Lyncu. V prvním díle jsme si stručně popsali, co nám Lync může poskytnout a z čeho se skládá. Dnes se podíváme na instalaci základní role Front End server (a samozřejmě i těch, které musíme instalovat společně). Budeme se věnovat levnější verzi Lync Server 2010 Standard Edition, to ale není příliš důležité, protože Enterprise edice nám navíc dovolí instalovat Back End databázi na samostatný server a přidat více serverů do Front End Poolu.

Microsoft po dlouhém očekávání konečně zveřejnil Lync 2010 for Mobile Devices. Jde o klienta pro Google Android, Microsoft Windows Phone, Apple iOS a některé zařízení Nokia. Funkcionalita není příliš vysoká (jde hlavně o Instant Messaging), ale pořád je to alespoň něco. Bohužel klient nepřistupuje stejným způsobem jako Windows klient, takže je třeba provést řadu konfigurací na serveru. Rozhodl jsem se proto zveřejnit tento neplánovaný díl seriálu.

Dnešní díl seznamování se s Lyncem je kratší a podíváme se zde na Lync Server 2010 Monitoring. Tato Lync role nám umožní sbírat data, která popisují kvalitu sítě a klientů a provádět Call Detail Recording (CDR). CDR obsahuje informace o hovorech, IM zprávách, konferencích, apod. Pro malou instalaci, kdy se snažíme ušetřit náklady, tuto roli asi nepoužijeme. Jelikož vyžaduje minimálně jeden další server a plnohodnotný MS SQL Server (včetně Reporting Services). Ale pokud nasazujeme Lync pro provozní VoIP, tak je velmi důležitá.

V dnešním rozsáhlejším díle se podíváme na to, jak napojit Lync server do internetu. To obnáší instalaci dalšího serveru s rolí Edge. A protože určitě máme mezi sítěmi firewally, tak se budeme hodně věnovat komunikaci a tomu, co a jak je třeba povolit na FW, aby nám vše fungovalo.

Pokud již máme nasazenu nějakou IP telefonii (IPT) a k tomu zprovozníme Lync, tak by se nám asi líbilo propojit tyto dva systémy dohromady. Nebo alespoň napojit Lync na Voice Gateway (či IP PBX), abychom mohli využít funkcí Enterprise Voice a Dial-in Conference. Mě by přišla jako optimální možnost z Lyncu ovládat stolní telefon a z telefonu přenášet stav do Lyncu. To sice možné je, ale není to jednoduché (či spíše levné) řešení.

Lync je určitým způsobem s Exchangem integrovaný automaticky (klienti Lyncu přistupují přes EWS nebo MAPI na Exchange) a tak umožňuje získávat informace z kalendáře a ukládat historii do schránky. Integrace ale může být mnohem větší a to ve dvou oblastech. Využití Exchange role Unified Messaging nám přináší možnost hlasové schránky, hlasového přístupu do schránky, automatického pomocníka (spojovatele). Druhá možnost integrace spočívá v rozšíření Outlook Web App (OWA) o Instant Messaging (IM) a Presence.

Pomalu se blíží nová verze populárního firemního nástroje pro sjednocenou komunikaci Lync 2013. Již nyní je k dispozici testovací preview verze, kterou si může každý nainstalovat. Takže se zde stručně podíváme na to, co nám nová verze přináší za novinky a vylepšení.

Na konci října zveřejnil Microsoft finální (RTM - Release to Manufacturing) verzi Lync Serveru 2013. V tomto článku si vyzkoušíme instalaci Front End Lync serveru (edici Standard) v laboratorním prostředí, abychom mohli otestovat nové vlastnosti a připravit se na ostré nasazení. Instalace bude podrobně popsána s řadou screenshotů.

Dnes se podíváme na řadu důležitých parametrů a vlastností Lyncu, které bychom měli znát, než se pustíme do nasazení. Věnovat se budeme nové verzi Lync 2013 a zdůrazníme si, co je rozdílné oproti verzi předchozí. Vynecháme ovšem obecný úvod, co to takový Lync je a k čemu je dobrý. To jsme si popsali již dříve. Podíváme se na licence, klienty a topologii (tedy site, servery, role, komunikace, apod.).

Od začátku, kdy se mluvilo o Lyncu 2013, se uvádělo, že budou k dispozici mobilní klienti, kteří budou zvládat přenos hlasu a videa. Vydání klientů se sice trochu opozdilo po vydání serveru, ale nyní již máme k dispozici nového klienta Lync 2013 pro Apple iPhone a iPad, Google Android a Windows Phone. V článku se podíváme, co je třeba nakonfigurovat, abychom tyto klienty mohli používat.

Přechod z Lync Serveru 2010 na verzi 2013 nemusí být příliš složitý. Základní princip spočívá v instalaci nového serveru v novém poolu (vedle stávající instalace). Popíšeme si celý proces v několika dílech. V článku budeme používat Standard edici Lyncu (jak verzi 2010, tak verzi 2013) a naše topologie bude obsahovat jeden Front End server a jeden Edge server. V tomto článku zmíníme obecné kroky, budeme se věnovat instalaci nového Front End serveru a převedeme pilotní uživatele. Příště se podíváme na Edge server a následně na odstranění starých serverů.

Nový Lync Server 2013 vyžaduje pro sdílení prezentací využít Office Web Apps Server. Znamená to, že musíme nainstalovat speciální server s touto aplikací, ale následně jej můžeme použít i pro Exchange 2013 a SharePoint 2013. Výhodou je, že prezentace je převedena do webového formátu, takže zobrazení je univerzálnější.

Pokračujeme v migraci naší Lync topologie na novou verzi Lync 2013. V tomto díle se podíváme na instalaci nového Edge Lync Server 2013 v edici Standard. Podrobně si projdeme instalaci, které je stejná ať provádíme migraci nebo čistou instalaci.

Na začátku jsem se chystal napsat pouze zmínku o nové možnosti zprovoznění propojení mezi Lyncem a Skypem. Jelikož vlastní nastavení je relativně jednoduché. Ale při testech jsem narazil na různé komplikace, nedostatečně popsané věci u MS, apod. Takže tu máme běžný článek. Výsledek propojení je sice funkční, ale je tu řada nedostatků a chyb, které doufám Microsoft do budoucna odstraní.

Poslední část našeho seriálu o migraci Lyncu na novou verzi 2013. Servery již máme nainstalované (Side by Side), takže dnes budeme přepínat jednotlivé funkce na nové prostředí a odstraňovat staré řešení.

Persistent Chat je nástupce samostatné aplikace LyncServer 2010 Group Chat a je integrovaný do Lync serveru jako speciální role. Můžeme jej přidat přímo na (collocated) Standard Edition Front End Server nebo instalovat samostatně u Enterprise Edition. Zde si popíšeme nasazení chatu u Standard Edition verze a podíváme se na základní používání. Tato role nám dovolí vytvářet trvalé diskuzní místnosti.

Napojení na veřejné komunikační sítě je jistě užitečná vlastnost i pro firemní prostředí. Nedávno jsme se bavili o novém napojení na Skype a dnes se podíváme na federaci s Jabberem. Protokol XMPP je jeden z nejvíce používaných protokolů pro Instant Messaging (IM). Lync Server 2013 má nyní napojení na XMPP sítě integrováno přímo v sobě (dříve bylo třeba využít speciální server), takže se dá celkem jednoduše zprovoznit.

Lync server má, dle mého názoru, velký nedostatek, že mnoho důležitých informací se z jeho rozhraní nedozvíme (například seznam přihlášených uživatelů a probíhající komunikace). Částečně nám tento problém, řeší služba Monitoring, takže myslím, že je docela důležité ji nasadit. Po jednoduchém nastavení se nám začnou sbírat údaje o hovorech (včetně IM, hlasu, videa, konferencí) Call Detail Recording (CDR). A také podrobnosti o kvalitě sítě a komunikace Quality of Experience Metrics (QoEMetrics).

Doposud jsem příliš nezkoušel federaci s jinou Lync organizací. Nyní se našla firma, která používá Lync Online, tak jsem se s nimi chtěl spojit. Přidal jsem si kontakt a ono nic. Používám Open Federation, tak jsem ani neměl co kde nastavit. Věnoval jsem hodně času řešením tohoto problému a nakonec se podařilo, ale myslím, že jde o význačný bug. Doplnil jsem info o federaci s MS.

Je to již pár měsíců co Microsoft zveřejnil finální verzi nástupce Lync Server 2013, která se jmenuje Skype for Business Server 2015. Změna jména by mohla vést k tomu, že má nová verze blíže ke Skypu než Lyncu, ale není to tak. Jde pouze o menší upgrade Lync serveru. Má to i výhodu, že Microsoft nabízí jednoduchou metodu In-place Offline upgrade, kterou doporučuje. V tomto článku si tedy popíšeme upgrade, který se provede přímo na Lync serveru, a při kterém dojde k určitému výpadku služeb pro uživatele.

Článek přináší doplňující informace k upgradu Lync serveru na Skype for Business. Co je třeba upravit, aby nám fungovalo spojení na veřejný Skype, a také novinka Skype Directory Search. Informace zde naleznou i ti, kteří zatím tuto federaci zprovozněnu neměli a chtějí ji nově nastavit. Na závěr je malá zmínka o instalaci Cumulative Update.

S novou verzí serveru je hodně prezentována funkce Call Via Work, která má nahrazovat a vylepšovat Remote Call Control (RCC). Jde o volání ze Skype for Business pomocí stolního telefonu. Podle stručného popisu se mi funkce hodně líbila, ale pak jsem ji vyzkoušel a došel k závěru, že je (pro mne) skoro nepoužitelná. Zde přináším popis, jak ji zprovoznit.

Office Online Server je nástupce za Office Web Apps Server. Umožňuje webové prohlížení, a případně i editaci, dokumentů Microsoft Office. Nefunguje samostatně, ale skrze servery Exchange, Skype for Business nebo SharePoint. Zde se stručně podíváme na instalaci a propojení s Exchange Server 2016. Integruje se do webového rozhraní pošty Outlook on the web a umožní přímo na webu prohlížet a editovat Word, Excel, PowerPoint a OneNote přílohy.

Tento článek předchází sérii, která bude popisovat Skype for Business Hybrid. Popisuje problém, který nastává, pokud jsme neprovedli (a možná vůbec neuvažovali) hybridní konfiguraci Skype for Business. Provozujeme interní Skype for Business Server a korektně jsme synchronizovali uživatele do Azure AD. V Online prostředí někteří uživatelé využívají Teams, často dohromady s On-Premises Skype for Business (a považují to milně za dvě oddělené aplikace). Pak narazí na problém, že v Teams mohou kontaktovat pouze uživatele ze stejné organizace (Tenantu), nikoliv externí uživatele. To se netýká schůzek (Meetings) přes odkaz.

Pokud provozujeme On-Premises Skype for Business Server, a začneme využívat cloudové služby Microsoft 365 / Office 365 (přesněji aplikaci Teams), tak ve většině případů musíme řešit hybridní konfiguraci Skype for Business. Cílem je, aby mohli být někteří uživatelé na interním serveru a někteří v cloudu a fungovaly všechny komunikace. Situace je komplikovaná, protože v cloudu jde v současnosti o Skype for Business Online a zároveň Teams. Princip je trochu podobný jako Exchange Hybrid, kdy máme některé schránky interně a jiné v cloudu.

Microsoft Cloud obsahuje dva nástroje pro komunikaci a spolupráci, které se v hlavních oblastech překrývají, Skype for Business Online a Microsoft Teams. Obě platformy mohou existovat vedle sebe nezávisle, můžeme řízeně využívat určité vlastnosti z každé z nich nebo mohou určitým způsobem spolupracovat. Chování, a uživatelské použití, se řídí nastavením koexistence (Coexistence mode), které se také označuje jako upgrade do Teams (Teams Upgrade). Další komplikace přináší využití Skype for Business Hybrid. Pro uživatele je důležité, jak funguje interoperabilita mezi Teams a Skype for Business a jak je možné se připojovat na schůzky.

Když zprovozníme Skype for Business Hybrid, tak nám začne fungovat komunikace mezi našimi lokálními a cloudovými uživateli na sdílené SIP doméně. Uživatele můžeme přesouvat z On-Premises prostředí do Online a opačně. Přesun se vždy provádí z interního prostředí. Důležité je poznat, kde se který uživatel nachází. Hodit se také může informace, jaké atributy v Active Directory se využívají.

Vyjdeme ze situace, že máme nastavený Skype for Business Hybrid. Část našich uživatelů zůstala na interním Skype for Business Serveru. Část jsme přesunuli do cloudu do Teams only módu, takže pracují pouze v Teams. Prakticky se podíváme, jak mezi nimi funguje komunikace v různých klientech. V druhé části si popíšeme problematické chování, kdy je komunikace iniciována z Teams. Často to vypadá, že se Teams snaží doručit zprávu příjemci v Teams, kde ovšem nemá účet.